nápravný adj.; k náprava
zařízený, dobře uspořádaný, vybavený: budeš míti dvory naprawne, k tomu čisté krávy dojné, skopce, vovce i berany se všemi slušnými nápravami HynStesk 85a. – Srov. náprava 7, napraviti II/4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nápravný, nápravní, adj. z náprava, Lehen-: se služebníky naprawnymy Pulk. 136a; budeš míti dwory naprawne, k tomu čisté krávy dojné RNeubgA. 84a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².