náhrbovatý | StčS | GbSlov |

náhrbovatý adj.; k hrbovatý

1. [o člověku] nahrblý, přihrblý, trochu hrbatý: člověk samec narozený pod znamením nebeským, jenž slóve Váha, budeť střiedmé a slušné postavy a nětco nahrbowaty LékKřišť 165b (LékFrantA 151b)

2. mírně pokřivený: když ta [čára na dlani] jest upřiemá čára nahrbowata, svobodná a hluboká, dobré barvy, znamenie jest dobrého zpuosobu a přirozenie LékFrantA 15a poněkud zprohýbaná (?)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


náhrbovatý, adj., trochu hrbatý. — (Člověk) něco nahrbowaty LékA. 151b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).