nábočný, náboční adj.; k bok
pobočný, vedlejší, druhořadý: collateralis naboczny SlovVeleš 91b
Za lat. collateralis stč. též nabokcěstný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
náboční, -ný nábočný, adj., jsoucí na boku, Seiten-. — naboczný collateralis Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².