mykati | ESSČ | GbSlov | MSS |

mykati, -ču, -če, pozd. -aju, -á ipf.

1. k čemu přimykat se, přibližovat se

2. čím do koho metat; jen v obr.

3. dělat posunky, pohybem sdělovat

4. co (surovou vlnu) mykat, vyčesáváním zbavovat kratších vláken a nečistot

K původu sr. Machek, Etym. slov.² s. v. Sr. míhati, mykati, mžikati, pomykati

Autor: Irena Fuková, Michal Hořejší

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.18, citován stav ze dne 22. 9. 2021).

 


mykati, -ču, -češ a -kaju, -káš, impftiv.; z mъk-. 1. Skubati, česati, čechrati (o vlně atp.), zupfen, zausen, krämpeln: kteříž vlnu předú a mykagi RNeubgA. 218b; bavlnu čistú, mykanu Chir. 302b. — 2. Pohybovati, posunkem znamení dávati: (nemocný) znamení dává a myká, aby (vy, bosáci) svátostí jeho bolesti se dotkli Leg. bl. An. 38; m. sě mykati, pohybovati se, stsl. mykatipercurrere: an sě po kóřě mycze Pass. 415; jižto sě myczete okolo mořě Krist. 83a; v pekle se čerti micži sem i tam LucidN. 4a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


mykati, -ču, -češ i -kaju, -káš ned. pohybovat, posunkem dávat znamení; mykatipohybovat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).