múcha, -y f.
dolož. též mucha, -y f.
moucha, okřídlený hmyz obtěžující ustavičným usedáním na živé tvory i věci, stvořený ďáblem; též ve rčeních a fig.
obecná múcha, psie múcha nenasytná moucha jako jedna ze sedmi egyptských ran (sr. Ex 8,21)
Též mužské jm. osob. Směšování obecná / psie múcha vzniklo doslovným překladem dvojího zápisu latinské předlohy coenomyia / cynomyia (dnes užíváno pro mouchu drvohlodku rezavou, Coenomyia ferruginea)
Autor: Petr Nejedlý