mrva, -y f.
1. nepatrný kousek n. úlomek něčeho, tříska, stéblo, smítko ap.
2. smetí, drobný odpad, zvl. vznikající při zpracování n. opracování něčeho; pazdeří, drobný odpad po drhnutí lnu n. konopí
3. stébloví
4. bradavice
K 4: jen SlovOstřS. Dolož. též jako mužské vl. jm. osobní. Sr. pazdeřie, strnišče
Autor: Irena Fuková, Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
mrva, -y, fem., Splitter, Spreu; srov. stsl. mrъvica mica. — mrwu ot větra pochopenú stipulam Pror. Isa. 41, 2. Vidíš mrwu v uoku bratra svého Krist. 41b. Nečistotu a mrwu Hug. 25. — Všickni rytieři jako myrwa bíchu ten den proti ňemu KlemK. 58. — mrva ops Prešp. 69, mrwa též Rozk. 77, SlovBrn. 124. — Je příjm.: Marziconis Mrwa TomZ. 1386 n 178; Jan Mrwa KolB. 61a (1497).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Mrva v. mrva
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).