mohutný adj.
mohútný adj.
sr. moci
1. (o osobě) v čem („sboží“) majetný, zámožný, bohatý
2. (o bohu, osobě ap.) mocný, mající velkou moc
3. (o činu) mocný, mající silný účinek
Sr. mohutý
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
mohutný, mohútný, adj., mocný, mächtig; stsl. magątъnъ potens. — Zdali hospodář mohutny a rozšafný nepošle otrokóv k tomu dielu? ŠtítMus. 34b. Židé zbúřili sú… mohutne města primos civitatis EvVíd. 152a (Skutk. 13, 50). Mohautnij mají… pamatovati Ezop. 51a. Urozený a mohutny pane KolAO. 10a (poč. XVI stol., zvláštnost listin nymburských). — Jsa k činóm mohutnym nestatečna BrigF. 13a, mohutný, veliký, těžký.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mohutný, mohútný adj. mocný, silný, veliký
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.