moci, mohu, móžeš, impftiv., können, vermögen; stsl. mošti posse. Místo præs. indik. 2. móžeš, 3. móže kladl se optativ móž, pův. možь, a podle tohoto tvaru přidělány novotvary také pro jiné osoby. — Čtvrté věci smyslem nemohu dosieci AlxV. 10. Ty jsi ten, moze tě každý poznati Hrad. 84b; tvá moc všecko mose LMar. 25; pokoj, jehož svět dáti nemoze Štít. uč. 73a; moze potest MamA. 20a; juž ne moſem dále AlxBM. 3, 18; tuto býti nemozem Mast. 212; mozete jej kyji bíti t. 72. Odpovědě jim Ježíš a řka: Mozete-ly píti kalich, jenž já sem pil? Pověděchu jemu: Muzem! potestis, possumus EvVíd. Mat. 20, 22. — (Hospodář) nemoz-ly zbýti všie věci hněvu, ale obměkči jej a svým sluhám ukruten nebuď Štít. uč. 54a. To nemoſ býti non potest Túl. 72a; moz-li to býti Hrad. 79b; moz-ly mi to přijíti Mast. 13; když kto vypraviti (rukojmě) nemoz Rožmb. 128; (sestra) staršie dielu mlazšie zavaditi nemoz ODub. 118; (bůh) moz spomoci i moz ť život dáti NRada 134; jen čistie oči svatých mozzta viděti krále nebeského v krásě jeho Štít. ř. 79b; nemożme bez pomoci státi non possumus Kladr. 2. Esdr. 9, 11; mozme zaslúžiti ML. 81b; nemozme Hod. 63b(2); mozte věděti AlxV. 1003; nemozte-li… jmieti jiných dobrých činóv ŠtítMus. 31b; muozte-ly mi tu radu dáti Kat. v. 1424. — Nemoh j’mu (knězi židovskému, ve zjevení) jmene zvěděti, jedno to mohu zpomněti, cos mu bě na čele psáno, jež mi věděti nedáno AlxV. 897, nemoh, non potui; ktož co moze, ten to pobra t. 141; dva mocná štíty (rody) moravská… sě viec nemožeta opraviti, neb bez mála tu všichni bychu zbiti DalJ. 73 z rkp. V, nemozeſta DalC. tamt; (Řekové) sotně mohu dočekati, kdy by bylo léci spáti AlxV. 591; počěchu jeho hledati, ale nikde nemohu jeho nalézti ML. 54b; Řekové nemuożechu se odtad hnúti Troj. 205b, (Myrmidoni) nemużechu té tvrze požiti Troj. 174a. Viděl sem zástup, jenž ho (nikto) přěčísti nemozyeſe quam (turbam) dinumerare poterat Alb. 81a (ze Zjěv. 7, 9); Řekové nemożiechu vsedati na moře Troj. 207a; nemohl sem non potui ŽWittb. 39, 13; nemohly dále mdlobú AlxM. 8, 1; zlámaju jě ni moczy budú státi poterunt ŽWittb. 17, 39; nikte nevie, co sě státi moczi bude AlxBM. 1, 23; koni… budú svázáni, że nemoczy budú sebú hnúti DalC. 19; nemoczy bude dlúho váš jazyk trvati t. 4; aby mohl ut possis Túl. 85b, Kunh. 149b, abychom mohli urozoměti ut valeamus intelligere HomOp. 153a; juž nebyl kto pomoha ni rady přidati moha AlxH. 5, 4; had… nemoh samomu nic sdieti zjědovi j’mu jeho děti Jid. 3; mohwſſe zlé voliti volili dobré Štít. ř. 97a; mohwſſe mezi syny božími býti t. 218a. — I já mniech jednú, že (člověk) by mohl selhati pro bázeň, ješto atd. ŠtítOp. 312b, moci, směti, dürfen; toho dřeva (rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb moz (t. j. móž, ty) čísti rod po leckterém z nich Štít. uč. 38b. — Nad čím která z nás (tří bohyní) moze, toho tobě vždy pomóže AlxV. 749, moci, moc míti. — Hi mohlo to býti v řiújiu PilB. 27, mohlo býti, bylo snad, asi; vecě: Co moż to býti, ješto atd. quidnam est hoc Ol. Ex. 1, 18, co moz to býti Mus. tamt; (Alexander) snad mozeſye tak již jmieti druhé léto po deseti AlxV. 164; (lidé) mohli preč utéci pro strach ApŠ. 109; ciesař Tiberius chtieše vzvěděti, mnoho-li by lidí mohl svět jmieti ML. 45b; řkúce: Kterak sě tento dlúho zpoviedá! mozz mnoho hřiechóv mieti Kruml. 181b, kak sě dlúho zpoviedá, moz mnoho hřiechóv jmieti! Alb. 55a. — Jichž (štěpův) moze jiesti non succides arbores de quibus vesci potest Mus. Deut. 20, 19, móže, móž, skleslé u význam lze, možno, licet; záporně nemóž = nelze. Holomka… moz pohoniti k každému úřadu, kterémuž jmá sbožie přiležiec, že je všady domem, kdež jězdí, ač i dvorem na jednom sboží sedí hospodářem Rožmb. 51; toto dielo jest užitečné, nebo jím moz boha získati Alb. 58b; věz, mistře, proč jest slovo nevidomo: to jest, že božstvie nemoz uzřieti ML. 53b; to jest mast nade všě masti…, ale nemoſty jie žváti, jedno oblú v život cpáti Mast. 180 t. j. nemóž ti, nelze ti; prosíme, jak můž, nejvíce Lomn. (ve Skálově Hist. círk., vyd.Tieftrunkem, V, 147). — Ani nám bude moczy utéci neque erit nobis refugium MamA. 30a, překlad neobratný. — Nemoci, nemocnu býti, v. t.

moci, mohu, móž(eš) (aor. moh, može) ned. moci; mít moc (nad čím): nad čím která z nás móže, toho tobě vždy pomóže; kak jak moha pokud možno; móže, móž možno, lze: božstvie nemóž uzřieti

moci nedok. (nad čím) = míti moc