modlík, -a m.
k modliti, modliti sě
Jako apel. jen SlovKlem ve spojení pokorný modlík za lat. supplex. Dolož. též jako vl. jm. osobní. Sr. modlák, modlář, modlec, modlič, modlitník, modlník, modlebník, modlitel, modlitevník, modltedlník, modlověrec, modloklaněč, modlosluha, modloslužebník, modloslužník
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
modlík, -a, masc., prosebník, Bitter: pokorný modlik supplex SlovKlem. 85a. — Je v příjm.: erga Modlikonem TomZ. st 243.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².