mnohoobročník, -a m.
k mnoho n. a obročník
mnohoobročník, kněz formálně zastávající několik církevních úřadů a pobírající z nich důchod („obrok“ 3)
Jen HusVýkl
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 2. 4. 2025).

mnohoobročník, -a, masc., kdo má několik, mnoho obrokův, præbend. — Onen stojí (o to), aby byl mocným biskupem…, onen pánem nad jinými, onen mnohoobročníkem HusE. 1, 11.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

mnohoobročník m. mnohoobročník, kněz formálně zastávající několik církevních úřadů, z nichž mu plynul důchod (obročí)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
