mladost, -i f.
k mladý
1. koho, čí dětství, dětský věk V
2. koho, čí mladost, mládí, mladý věk
3. alch. čeho první n. raná fáze existence
Sr. dětinstvo, dětinstvie, mlád, mladenost, mládie, mladinstvo
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
mladost, -i, fem., Jugend; stsl. mladostь mollities, infantia. — Hřiechy mladoſti mé iuventutis meæ ŽKlem. 24, 7; z mladoſty mé a iuventute ŽWittb. 128, 1, za mladoſty ŽGloss. tamt.; ot mladoſty mé a iuventute ŽWittb. 87, 16; v tobě sem potvrzen z mladoſti ex utero ŽKlem. 70, 6; v-mladoſty Pass. 295. Těch let země velmi zhynu, až kniežecie mladoſt minu AlxV. 159; však sem to z mladoſti slýchal t. 33; jinošě, rytierstvo mladé, jimiž ješťe mladoſt vl(a)de t. 346. — Své mladoſti pubertatis Ol. Prov. 2, 17, dokadž by (synové) nenaplnili mladoſti své annos pubertatis Mus. Ruth l, 13, mladoſti pubertatis MamA. 33a; mladoſt iuventus ŽWittb. 102, 5, iuventa Prešp. 1254. — mladoſt olivská novellæ olivarum Hod. 16b, mlází. — mladoſt dnóv paucitatem ŽKlem. 101, 24, omylem m. malost.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².