mládenček, -nečka m.
k mládenec
1. děťátko, (velmi) malé dítě, zvl. nemluvně, kojenec
2. děťátko v břiše matky, lidský plod
3. hošík, chlapeček, děťátko mužského pohlaví
Sr. děťátko, mladček, mladec, mláďátko, mládenek, mládě, nemluvňátko
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
mládenček, -denečka, masc., demin. z mládenec, mládenek. — mladenczek sem jáz adolescentulus ŽKlem. 118, 141, mladencżek Pražsk. tamt. Ten mladenczek Pass. 278; mladenczek infantulus Ol. Lev. 12, 3. Mládenček VelKal. 79, mladenček Háj. 219a. Tak nadobného mladeneczka Krist 31a, mladeneczka syna svého parvulum Ol. Deut. 20, 14; nebudete-li jako mladeneczkowe JeronMus. 17b; z úst mladeneczkuow ex ore infantium EvZimn. Mat. 21, 16; mladeneczkom infantibus Ol. Deut. 20, 14.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mládenček, -denečka, m. chlapeček, mládeneček
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mládenček m. (zdrobnělé z
mládenec) =
mládeneček Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.