miľutký adj.
miľútký adj.
k milý
1. expr. miloučký, rozmilý
2. expr. milý, milovaný, drahý
3. expr. zpodst. milý, milenec, miláček
Sr. milelý, přězmiľutký
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 30. 4. 2024).
miľutký, -útký miľútký, adj., z milý, význ. stupňovaného. — Militké panny! HusE. 3, 271.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
miľutký, miľútký, militký adj. miloučký
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.