milej, -ě m.
k míliti sě, milovati
čeho milovník, kdo něco miluje
Jen BiblOl Sap 8,2 za lat. amator. Dolož. též jako vl. jm. osobní. Sr. milelík
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
milej, -ě, masc., milovník, Liebhaber; pův. milêjь. — Učinil sem sě milegem krásy jejie amator Ol. Sap. 8, 2. — Je jm. osobním: Miley NekrP., Mileg tamt.; Milei UrbE. 23.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
milej, -ě, milelík m. milovník
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.