metati | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

metati, -cu, -ce ipf.

k mésti

1. co, čím, koho, kým kam, na koho, komu, čemu házet, vrhat, metat něco, něčím; též fig., (do nežádoucího) uvrhovat

metati na kostku hrát kostky

metati na kóžu kým tupit, urážet někoho (?)

metati perly přěd svině ap. házet perly sviním

metati hrách na hladkú stěnu házet hrách na zeď, dělat něco nadarmo

metati kľúčě v. kľúč

2. koho (zajatce ap.) nač (ostrého) vrhat, uvrhávat (a tak usmrcovat)

3. co (kostky ap.) nač metat o něco; (los) losovat

4. co (drobného a stejnorodého) rozhazovat, fig. rozšiřovat, šířit

5. co, koho odkud kam vyhazovat, (předmět) házet, odhazovat; (dolů) shazovat, (oděv s sebe) prudce svlékat; (ze svého nitra) (prudce) uvolňovat

6. (o vlnách ap.) kým, s čím jak („sěm i tam“) házet, pohazovat, zmítat někým, něčím

7. čím (hlavou, „sobú“) jak („sěm i tam“) pohazovat, vrtět, kroutit, (rukama) rozhazovat

8. metati okľuky kroutit se, vytáčet se, okolkovat

9. co (prach) mést, smetat

K 8: jen RokMakMuz

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 1. 4. 2023).

 


metati, mecu, mécu, -ceš, a metaju, -táš, impftiv., werfen; stsl, metati, -štą a -tają iacere. — Meciuce na mě proicientes me ŽKlem. 16, 11 (překlad nesprávný). — Běžěchu po ňem děti a mecziecze (m. mecice) blátem a kamením ML. 104a, metati, házeti čím, kým; jižto blátem a kamením na mě mecy AnsOp. 10; kamením meczicze mittentes lapides Lit. 4. Reg. 3, 25; ohňem na ň mecíce Pass. 510; mnú vlny mecí t. 162; vietr mece jím sem i tam Trist. 37. — Ta ť sě jim (Adlička počestným frejéřóm) neposmievala, ta ť jimi nekunštovala, ta ť jimi na kuoži nemetala Tkadl. 13a, metati kým na kóžu, činiti mu něco na potupu. — Ježíš rukama meczye hlinným ptáčkóm heš! heš! vecě ML. 50b, metati, házeti rukama, hlavú, očima atp., pohybovati čím tak, jako by se tím házelo; nedvěd, když jest u slúpa přivázán, vždy téměř… hlavú mecze i sem i tam ŠtítMus. 73b; (nemocný) očima sem i tam na rozličná miesta mecze LékA. 36b; — aby (ženy) svú očí sem i tam nemetaly Kruml. 237a, metati oči. — Kúkol v oheň mecy Krist. 49b, metati, házeti co, koho kam; kotvy (kotvice) byly na vše strany králem pohanským metany AlxB. 1, 33; ty mecze (bůh) pro hřiechy v horúcie peklo Alb. 52a; kteříž rukú k ústóm meczycze vodu střebali ad os proicientes Pr. Súdc. 7, 6, v ústa meczycze vodu Ol. tamt., rukú k ústóm mecíce vodu Kladr. tamt.; činili sú jemu ty poctivosti, rúcha svá meczycze i jiné věci ChelčPost. 105a; my jeho dary přěd svině meczemy Alb. 24b, jeho dary před svině meczem Kruml. 152b; aniž mecte perel před svině Br. Mat. 7, 6. — Počě s ním (švec s krčmářem) krychle metati Hrad. 125a, metati krychle, kostky; (krčmář) nevěrně ť na kostku mecze t. 125b. — meczte losy mittite sortem Ol. 1. Reg. 14, 42, metati losy; rozdělichu sobě rúcho jeho losy meczycze o ňe ML. 105b; mecíce o ně los sortem mittentes Br. Mat. 27, 35; zóve hospodin rozličné a své losy mezi ně meecze Štít. ř. 236a. — Že v Labi provazce metá, ryby lapá KolC. 124b (1588), metati provazce, pro lapání ryb; že provazce v Labe… svévolně jest metal t. 209b (1589). — Vlasy… sě chvějiechu po jejie (bičované Kateřiny) plecí, a kdež ti bičové meczy, mezi ně sě zapletiechu, tu jě i s pltí vytrhniechu Kat v. 2369, metati, bíti, uhozovati. — Moře mecze sě i sem i tam, kamkoli jím vietr pohne ŠtítMus. 69b, metati sě. Na moři veliký vietr sě vztrže, až sě na vlnách velmi koráb metaſſe Pass. 338; na lodí, ana se u vlnách mecze Kruml. 72a. Navicula iactabatur fluctibus metaſe ze GlossJag. 39. (Ostrov), naňž sě ryby dobrovolně meczy, že je muož bráti každý MandStrah. 34a; (ryba) jala se metati před nohama jeho palpitare coepit Ben. Tob. 6, 4. (Nemocný) pro bolest sě sěm i tam meczye… vecě Hrad. 142a. Zda by (král) mohl uznati, kterému (sluhovi) by se srdce metalo neb hýbalo RNeubgA. 141a. Dietě včě… sě ve mně (t. v matce) radovati, radoščěmi sě metaty Hrad. 65a; Alžběta… zvěděla jest duchem svatým, to Jan v niej ukazováše, kdyžto sě v niej tak metaſſe t. 65b; to ť mé dietě ukazuje, jenž sě u mém břišě raduje…, jakž zaslyšě tvého hlasu, počě sě ve mně metati t. 120b. Mech zemský… jako nějaký provázek chlupatý mece se a rozkládá Háj. herb. 13b. — Když dci metaſſe sě cum saltasset EvVíd. Mark. 6, 22, metati si, tančiti, srov. metařka = tanečnice; zlá žena metalla sě meretrix saltat SekvE. 35b; saltanti (puelllæ) mecziczi tamt. Srov. metánie a mietati.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


metati, mecu, -ceš ned. házet, vrhat; krychle, kostky metati hrát v kostky; metati kým na kóžu činit co na potupu komu; metatitančit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


metati (1. sg. mecu, meci) nedok.; — metati na kóžu (kým) = činiti co na potupu (komu)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 4 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).