|
|
|
Med, -a m. Méd, -a m. k lat. Medus Méd, obyvatel starověké Médie Dolož. též jako vl. jm. místní. Sr. medský Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 13. 3. 2025). 
Med, -a, masc., jm. národní, Medier. — My Parthové, tito meedy svD. A. 10. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Med m. Méd (obyvatel starověké Médie) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
med, -u m. 1. med, hustá sladká šťáva produkovaná včelami, též fig. picí med v. picí 2. nápoj připravený z medu n. ochucený medem, zvl. medovina; „róžěný med“ výluh z okvětních lístků růže svařený s medem Sr. břěčka, oximel, stred Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 13. 3. 2025).
med, -a/-u m. méd, -a/-u m. k lat. medus kámen zelené n. černé barvy schopný léčit slepotu Jen Lapid. Vzhledem k údajnému médskému původu kamene (sr. Medo lapis … a regione Medorum LékFrantB 243a) nelze vyloučit dlouhý kořenný vokál. Sr. asla Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 13. 3. 2025).
med, -u, masc., Honig; stsl. medъ mel, lit. medus, ř. μέϑυ, skr. adj. madhu sladký. — Aby (lid isr.) ssál med mel ŽWittb. Deut. 13; medu nakirmil jě melle t. 80, 17, medu nakrmil jě ŽPod. tamt. Práva hospodinova… slazšie nad med i stred super mel t. 18, 11, ŽKlem. tamt., ŽGlossKlem. tamt. — Medovina, Honigwasser: med hydromel Prešp. 1739, med medo BohFl. 618 (medo hydromel, potio melle mixta DC.). Srov. medovka a střlat. medo = medovina: lagenam medonis Reg. I, 1130; nunquam polluit sua labra medone Kosm. III, 60; abundantiam vini et medonis Kosm. pokrač. 1279 a 1281; medo est potio melle mixta Lact. 271a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|