lišta, -y f.
sr. střhn. līste
1. obruba, okraj, lem
2. trám
Sr. obruba, řimsík
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024).
lišta, -y, fem., obruba, lem, okraj; z němč.: stněm. lista, lîste = Saum, Borte, Leiste. — liſta limbus est, quam nos ornaturam dicimus, fasciola est, quæ, ambit extremitatem vestium aut ex filis aut ex auro contexta assutaque extrinsecus in extrema parte vestimenti MVerb. lyſſta na stole Comest. 68a; lyſta okolo stola labium t. 68b. — lyſſta *alusta MamA. 14a, liſka *arusta RVodň. 53a. — Přeslen…, nóžky…, liſſta *aner, jehla… Prešp. 2412 v kap. De artificibus; třéslo…, luh…, *aner dic lyſta BohFl. 794 (o koželuhu a ševci); podkova…, liſſti *trum… Prešp. 2486 v kap. De fabro.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².