lis, -a/-u m.
sr. stpol. lis, lisica
lis, zařízení k vymačkávání šťávy z vinné révy
K původu slova sr. Rejzek, Český etym. slov. s. v. lis. Dolož. též jako vl. jm. osobní a místní Lis. Sr. lisicě, pres
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 22. 6. 2025).
lis, -a, -u, masc., Kelter, Presse. — Budú liſowe vínem plývati torcularia Lit. Prov. 3, 10. Skrze lis (té zahrady znamená sě) oltář Kruml. 52b. — Srov. lisicě.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².