lich, -a/-u m.
1. nepárový počet
2. nadměrné množství
lichem adv. nadpočetně, přes míru
Sr. obih, suda. – Též jm. osob.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
lich, -a, masc., a licha, y, fem., lichý počet, ungerade Zahl. — Par suda, lich impar Prešp. 1942. Z lichy sudu udělají RešSir. 70a — Srov. lichý.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².