lháti, lžu, lžeš, impftiv., lügen; stsl. lъgati, lъžą mentiri, calumniari. Časem vznikají mylnou analogií novotvary præs. lhu, part. lha. — (Buoh) vie, že nelži quod non mentior Pernšt. 2. Kor. 11, 31, ze nelzi Koř. tamt.; aj před bohem, že ť nelži Pernšt. Gal. 1, 20; nelzi ť non mentior Koř. Řím. 9, 1. Já lzi, toto mluvě JeronMus. 8b. Ústa, ješto lży, zabíjejí duši ŠtítBud. 223 = os, quod mentitur Apocal. 21, 8; ústa, která lzý Štít. uč. 61b; ústa, kteráž lżi ŠtítOp. 417. Na trhu mnozí lzy a věrují se Štít. uč. 112a. (Kostečníci) vždy lzy a přisahají Hrad. 115b. (Druzí) lzi ť nerozumně Rhas. 62. Tací jsú křesťané, že svými ústy milují jeho (boha), a srdcem svým lzzy jemu JeronMus. 14b. (Kněží) lhu hřiešníkóm k jich vuoli ChelčPost. 216a. Když… praviti budú všechno zlé protiv vám lzzucze cum dixerint omne malum adversum vos mentientes EvOl. Mat. 5, 11 (224a); řkú zlé proti vám lzyce Koř. tamt.; lżice Pernšt. tamt.; lżíce Kladr. tamt. budú proti vám vše zlé mluviti lzijce Krist. 38a. Buď tiem vesel, když se zlým nelíbíš, a za velikú chválu važ to sobě, ač ť oni zle o tobě mluvie, točíš řkúc mezi sebú: »Nenie tovařišný…«, aneb lzijc na tě křivdu Štít. uč. 45b; řkúc vše zlé a lżic ŠtítOp. 394; když budú vám lidé činiti protivenstvie a lzýcz dějí proti vám všeliké zlé…, veselte sě Štít. Bud. 215; když zlořečiti budú vás lidé… a řkú všechno zlé proti vám lžíce HusE. 1, 31; když vás budú kléti lidé a praviti na vás všeliké zlé lhúce t. 3, 251 (z tisku z r. 1509). — Protož, dievko, ztratiec panenstvie slož vienek s hlavy, jenž znamená panenstvie odplatu, neb jinak lháti budeš vienkem HusE. 1, 206, lháti čím. Ty, kteříž králem Davidem lhaly ŽPod. 13 (nápis), lháti kým, srov. klamati kým. — V hrdlo lháti v. hrdlo. — V Rožmb. 130 psáno: Pirvá nevěra (t. jest) ſ hoſpodu ſwu lehaty, druhá nevěra atd., t. j. trvám: lehati m. lháti, a ſ hoſpodu m. vz hospodu.

lháti, lžu, lžeš ned. lhát; (kým, čím) klamat: dievko ztratiec panenstvie slož vienek s hlavy, neb jinak budeš vienkem lháti