ležěnie | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

ležěnie, -ie n.

k ležěti

1. ležení, podélné spočívání tělem na nějakém podkladu

2. ležení, polehávání, povalování, zvl. prostopášné

3. čeho (území) ležení, poloha

4. (listiny) poloha, způsob uložení

5. (peněz) uložení na úrok

6. (vojska) ležení, rozestavení, zaujaté postavení

7. obléhání

8. jur. ležení (arch.), pobyt na určeném místě na náklady dlužníkovy trvající do splacení jeho dluhu

ležěnie vésti čím (dokumentem) „ležěti“ 11 na základě čeho

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 6. 5. 2024).

 


ležěnie, -ie, neutr., ležení, das Liegen; z ležěti, stsl. ležanije cubatio. Seděnie… hoňenie…, lezenie iacitus Prešp. 1468. Ležení při dobývání dluhu, das Einlager, obstagium. Pak-li bychom toho (t. zaplacení dluhu 1000 kop pánům Petrovi a Janovi ze Stráže) neučinili, tehdy kteřížkolivěk třie z nás budem napomenuti, ti každí z nás se dvěma koňoma a s jedniem pacholkem inhed nazajtřie beze všeho prodlenie do města do Budějěvic k ctnému hospodářěvi, od dřéve řečených Petra a Jana nám ukázanému v pravé a v uobvyklé v české zemi lezenie máme vjěti, odtud nikam nevyjieždějíc, jeliž tisíce kop hotovými penězi Petrovi a Janovi z Strážě úplně zaplatíme; a po dvú nedělí, ležme nebo neležme, svrchupsaný Petr i Jan moc mají plnú, těch tisíc kop grošiev v židech nebo v křesťanech na nás na vš(ě)ch škodu vzieti, a my, kteříž v to lezenie vjědem, to přědsě máme konati tak dlúho, jeliž těch tisíce kop základu zaplatíme ListJHrad. z r. 1388. My (tři zprávcové dědiny)… sě známy, že ty jisté penieze… jsme jí (Dorotě Odolenově, sestře Tom. Štítného) dlužni, a v těch penězích kteréhož by kolivěk z nás upomenula…, ten druhá dva s sebú pojma nebo bez nich dva jiná počestná každý se dvěma koňoma a s pacholkem jmámy vléci u Praze u věcšiem městě, kdež by nám hospodu ukázala podlé obyčejě ležákového; pak-li bychom nepřeleželi neděle čtyři, anebo snad i neleželi, ale po upomenutí spravedlivém z lezenye, tehdy řečená paní Dorota aneb muž jejie v židech i v křesťěnech móž na naši škodu ty jisté penieze vzieti, a my proto vždy abychom předse leželi, až by jistina i ty škody, což by na ně skrze to přišlo, byla zaplacena Štít. list. 1373Pak-li by žid déle čekati nechtěl, než své penieze jmieti, tehdy ne ležením, jako prvé…, než tato pokuta aby se při tom zachovávala…, žid právo veď před se a od toho času jdi židu lichva (= úrok) miesto leženie a škod vedenie ČelMěst. 1, 299 (1497). Jestliže by na ten čas… nezaplatili pod lezieniem s těmi pokutami KolB. 62a (1497). Nám purgmistru a konšelóm týmž lezieniem pohruožky učinili jsú KolAO. 20b (1508). — lezenie obstagium Prešp. 2124, RVodň. k 67a; lezyenye též Rozk. 3284; lezenye též MamA. 30b, Nom. 63a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


ležěnie, -ie n. ležení; usazení se dlužníka (n. jeho zástupce) u cizího hospodáře až do splacení dluhu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


ležěnie n. = ležení při dobývání dluhu
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).