leniti sě, -ňu, -ní ipf.
k leniti
1. být líný, lenivě otálet
2. k čemu být (lenivě) netečný
Dolož. jen v záporné konstrukci
Sr. obleňovati sě, rozmařiti sě
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
leniti (sě), leniti, leniti sě nedok. = líný býti, váhati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.