|
|
|
lektvař, -i f. též letkvař, -ě f. též lekvař, -ě f. k lat. electuarium, sr. střhn. electuarje 1. lektvar, hustá kašovitá směs vyrobená z (vonného) koření rozmělněného na prášek a spojeného (popř. svařeného) s medem, sirupem ap. a podávaná jako léčivo n. jako pochutina 2. pamlsek, pochoutka sloužící k ukojení mlsnosti, zvl. hříšné 3. vonná surovina n. přípravek, zvl. vonná mast Sr. konfekt, pamlsek, paškřit, trocišek Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025). 
lekvař v. lektvař Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
lektvař, někdy letkvař, lekvař, -i, fem., prášek s medem atp. smíchaný, svařený, pamlsek, Latwerge, Naschwerk; ze střlat. electuarium, a toto ze řečt. (ἐϰλειϰτόν Arzenci, die man im Munde zergehen lässt. Kl.). — Ani ť chválím, perníkóv, lektwarzy bez velmi pilné potřeby v postě pojédati Štít. ř. 209a sl. Ti lidé, ješto ono ředkev ráno jedí…, ono lektwarz večer, ono perník…, neníť to pravý puost RokycBrn. 148. Udělajž z toho lektwarz a té požívaj Chir. 140a, t. 151a. Apotekář udělá své lektwarzi chutné pigmenta Ol. Sir. 38, 7 (pigmentum také = šťáva léčivá). Ukázal jim lektwarzi rozličné pigmenta t. 4. Reg. 20, 13; okázal jim apoteku s mastmi a lektwarzmi Pr. tamt. RozložiIa si lektwaṙi tvé pigmenta tua Pernšt. Isa. 57, 9. Tyto lektwarze život silnie LékB. 180a; tú lektwarzy t. 199a. Vezmi kdúlnú lektwarz LékA. 82a, lektvař kdúlná; kdulna lektwarz ApatFr. 108b; ruožená lektwarz Lact. 273a, l. róžěná — (Velblúdi) nesiechu lektwarzi aromata Ol. 2. Par. 9, 1, lektvař = aroma (překlad odchylný, Br. tamt.: mnoho vonných věcí, Bible 1857: vonné věci); mnoho lektwarzi a kamenie drahého aromata t. 2. Par. 9, 9, mnoho lekvari (sic) Hlah. tamt.; nebyly sú také lektwarzi vídány tamt., Lit. tamt. — lektvarz electuarium Prešp. 792, lectwarz též Rozk. 1494; lektwarz pigmentum Anon. 5b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lektvař, letkvař, lekvař, -i f. kašovitá směs svařená s medem, se sirupem ap. (jako pamlsek nebo léčivo) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|