lapkovánie, -ie n.
k lapka
1. uchvacování, dravé přivlastňování
2. loupení, loupež(ení), kradení, popř. loupežné přepadávání
K 1: dolož. ojed. ve VýklHebr. Sr. lúṕenie, lúpež, krádež
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
lapkovánie, -ie, neutr., loupežení, das Rauben. — Žádám zbožie dobyti lapkowanym, zlodějstvím OlMüllC. 718. Aby ižádný člověk… nepřijímal ani kupoval ižádných věcí válkami neb lapkováním braných ČelMěst. II, 1003 (z r. 1405); nižádných věcí, válkami nebo lapkowanijm braných KolAO. 43a (1404, opis z poč. XVI).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lapkovánie, -ie n. loupežení
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lapkovánie n. = loupežení
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.