lahodný adj.
k lahoda
1. lahodný, velmi příjemný, líbezný, (o pokrmu, nápoji) velmi chutný,(o oděvu ap.) lahodící oku, krásný, vkusný
2. (o řeči ap.) lahodný, příjemně znějící; lichotivý, pochlebný
3. (o člověku, větru, světu ap.) komu příjemný, přívětivý, vlídný, příznivý, vstřícný vůči někomu
4. lákavý, svůdný
5. (o části lidského těla) jemný, měkký, příjemný na dotek; změkčilý
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
lahodný, adj., lieblich, sanft; z lahoda, stsl. lagodьnъ conveniens. — Ač sě sdá, by svět byl lahoden, však nenie lahoden, ale trpek Kruml. 279b (lahodný, oppos. trpký). Jako chot lahodna t. 81b. K jeho lahodne řeči Tkadl. 14a. Námluvami lahodnymy Pulk. 54a. Hlasy lahodne NRada 1691. lahodne rúcho mollis EvTřeb. Mat. 11, 8. lahodna lenia Mam V. — Adv. -ně lahodně: ptáček lahodnie zpieváše Otc. 491a; lahodniegie levius (m. lenius) SekvE. 14b; ladnyegie (sic, m. lahodnějie) lenius t. 38b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².