lada, -y f.
K etymologii slova sr. Machek, Etym. slov.² s. v. lada¹
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 21. 5. 2024).
1. lada, -y, panna, dívka, Jungfrau, Mädchen; srov. ladný. — Ulíčivše (dívky) najkraššiú ladu na jeho (Ctiradově) cěstě vsadichu jiu na kládu DalC. 13, v překl. stněm.: juncfrowe. Ó kaká odiva sta sě, Jezukriste, nad tvú ladu! Kat. v. 2272 (t. j. nad tvou dívkou, tobě zasnoubenou). Vece král (svatému Jiří, jenž přicházel se zachráněnou jeho dcerou): Jinochu mladý, neptaj sobě jiné lady, pro tvé veliké vítězstvo dám ť s ni všecko své královstvo JiřBrn. 72. — (Paní řekla tovařišovi, který jí dával baby): Polib mě v kep, ať sem tak lada, jako ty! Svěd. z r. 1546 v ČČMus. 1863, 308, podle souvislosti omyl m. mláda.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lado, -a, neutr., později také lada, -y, fem., pustá, nezoraná země, wüstliegendes Land, Lehde; stsl. lędina terra inculta, rus ljada, ljadina, z lęd-. — Na lada bečovská Sedl. (z arch. mus. r. 1460, 25. čc.), k ladám bečovským t. Dědiny spustlé, řečené lady BrandlGloss. 114 (z r. 1542). S dědinami ornými i neornými neb ladami Hořov. 1623. lado Dal. rkp. Ρ za laz DalC. 2, v. laz. — Leží ladem neoraná rolí Háj. Jg., ležěti ladem; pole ladau leželo HořovΑ. 54a (1693).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lada f. dívka, panna
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lada f. = panna, dívka
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.