látr, -a/-u m.
pozd. též látro, -a n.
sr. střhn. lāchter
látro, sáh, délková míra (rovnající se asi 2 m)
K původu sr. Machek, Etym. slov.² s. v. Sr. miera
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024).
látro v. látr
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024).
látr, -a, -u, masc., a látro, -a, neutr., sáh, Klafter; ze stněm. lâfter, lâchter Klafter. — Dvú latru vzvýš nad zemí duobus cubitis Mus. Num. 11, 31. Jednoho latru v šíři Mand. 89b; XL latruow vzdáli t. 27b; hlubokost (řeky) jest čtyř latruow Alxp. 54. Každá (věže) asa desíti later zvýší Lobk. 74b. Ti (lidé na horách) jsú dvú latru vzdéli LucidF. 133b. Takový by měl raději látra pod zemí býti, než beze cti po zemi choditi RešSir. 45a. — látro, míra délková, = 4 lokte (Podolský 1617); látro země = 4 čtvereční lokte (tamt.). — Srov. dial. plur. látra = sáhy ŠembDial. 23 (středočeské).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
látr m., látro n. sáh, stará délková míra (asi 2 m)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
látr m., látro n. (z něm.) = sáh, asi 2 m
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.