lákava, -y f.
k lákati²
léčka, nástraha, úklad; v lákavách seděti strojit úklady
Dolož. zřídka ve starých žaltářích
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
lákava, -y, fem., Hinterhalt. — (Zlý) sedí w lakawach s bohatými in insidiis ŽKlem. 9, 8 (29); w lakowach (sic) ŽKap. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lákava f. lest, úskok, nástraha, léčka; záloha (v boji); (zlý) sedí v lákavách s bohatými kuje pikle, strojí úklady
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.