křižovati | ESSČ | GbSlov |

křižovati, -uju, -uje ipf.

k kříž

1. koho křižovat, mučit a popravovat přibíjením na kříž (popř. strom)

(o nedobrém křesťanu, knězi) koho (Krista) čím křižovat, (znovu) vydávat na smrt na kříži, svým nenáležitým chováním zapříčiňovat Kristovu smrt na kříži

2. reform. kde (na části těla) křižovat, pohybem ruky dělat znamení kříže na něčem n. nad něčím

3. koho, co (tělo) čím sužovat, trápit

4. co (nežádoucího) potlačovat, potírat, hubit

Autor: Miloslava Vajdlová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 5. 2024).

 


křižovati, -uju, -uješ, impftiv., kreuzigen. — Otče, otpusť krzyzygyczym mě! Modl. 50a. krzzugice (sic) Krista ke kříži přikovachu Kruml. 53b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).