kupčí adj.
k kupec
1. (o stolu ap.) kupecký, sloužící kupci
2. zpodst. kupec, obchodník, kdo se zabývá obchodováním
Sr. kupec, kupitel, trhovec
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
kupčí, adj. z kupec. — I vnide Ježíš v chrám boží i vymeta… stoly a lavicě kupczye mensas numulariorum EvVíd. Mat. 21, 12.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kupcový, kupcěvý, kupčí adj. kupecký; člověk kupcový kupec
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.