kuklvejt, -a/-u m.
k střhn. kugel a weid (?)
kukla, kapuce, kápě zakrývající hlavu a ramena, samostatná n. pevně spojená s oděvem
Dolož. ojed. v KorMan. Dolož. též jako vl. jm. místní Kugelweit, Gugelweit
Sr. kukla, kuklík, -a/-u
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
kuklvejt, -a, -u, masc., mnišská kápě, Kapuze; z němč. — Mníškové… majíce kuklvejty hubené, což třeba přikryti hlavu pro déšť KorMan. 24b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kuklvejt m. mnišská kápě
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.