kuběna, -y f.
sr. lat. concubina
konkubína, souložnice (zvl. knězova)
Sr. kněhně, knieni, podběha, popová, ženima
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 6. 7. 2025).
kuběna, -y, fem., Kebsweib; z lat. concubina. — Kněžie…, jenž kráše odievají své ženy kuběny HusE. 1, 67. Šalomún… tři sta kuběn neb podběh měl t. 1, 277. kubieny concubinæ Pernšt. Dan. 5, 2.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kuběna f. konkubína, souložnice
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kuběna f. (z lat.) = souložnice
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.