kněhyni, -ě f.
knieni, -ě f.
sr. kněz
1. kněžna, manželka n. dcera knížete
2. řádová sestra
3. kněžka, žena vykonávající náboženské úkony v pohanském chrámě
Psl. kъnęgyńi odvozeno z m. kъnędzь, přejímky sthn. kuning. K etymologii sr. Machek, Etym. slov.² s. v. kněz
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024).
knieni, -ě, fem., k masc. kněz; staž. z kněgyni, kněhyni, stsl. kъnęgyňi. — Kněžna, Fürstin, ke kněz = princeps. Stráž knenye královny nebeské CisMnich. 97a, knenie CisPr. 103b (místa stejná). Drahomiř…, ta knyeny pohanka bieše DalC 25; knyeny Liudmile Drahomíř závidieše tamt.; knyeny to vidúc, že jiu chcta zabiti t. 26; o sedlcě knhienhi Bořěně DalH. 41, ot sedlské knyenye Bořině DalC. tamt.; ta knhieni šlechetna bieše DalH. 41, knyeny DalC. tamt.; inhed ju (Oldřich Boženu) za knhienhu pojě DalH. 41; (jěde) knhienhi proti otcu svému t. 42, knyeny DalC. tamt.; knyeny, když tu radu vzvědě, múdřě velmi kněziu povědě DalC. tamt.; tehdy knyeny Svatava káza u Prazě most učiniti t. 77. — Jeptiška, Nonne, ke kněz = sacerdos. U svatého Jiuří abbatyšě knyenyem rodička (Jitčina) bieše DalC. 45; Zbyhněv… vyprovodí ji z země s jejie knyenyemy t. 46. — Knězova žena, ženima, Priesterweib, presbytera (= presbyteri uxor etc. DC.). Své kníeníe by rozhřěšovali (kněží) a do nebes posielali HusPost. 76b; připravujíce krásné své kněhně neb ženimy HusE. 1, 443; — knyehnie presbytera Prešp. 1668, knyenye též Rozk. 2495, knieny též Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
knieni, -ě, kněhně, -ě f. kněžna; jeptiška; knězova žena, hospodyně
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
knieni f. = kněžna; jeptiška; hospodyně kněze
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.