|
|
krýti, kryju, kryje ipf. 1. co čím (hmotným) krýt, pokrývat, opatřovat něčím rozprostřeným n. rozmístěným po povrchu, (stavení) opatřovat krytinou, (stůl) prostírat; (kvůli utajení) zakrývat 2. (o hmotném) krýt, rozprostírat se po povrchu něčeho (zvl. jako jeho ochrana), pokrývat, překrývat 3. (o člověku) koho čeho („svého hrdla“) chránit přěd někým, zabezpečovat něco 4. (o hmotném) co ot čeho krýt, chránit před něčím 5. koho, co, čeho kde skrývat, ukrývat, (osobu, věc) schovávat, (vlastnost ap.) utajovat 6. co (nežádoucí jev) zakrývat, potlačovat, pohlcovat Sr. pokryti, tajiti Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025). 
krýti, kryju, -ješ, impftiv., decken, bergen; stsl. kryti abscondere. — Jenž krigeſſ vodám hořějnie jich tegis ŽWittb. 103, 3. Juž s koně král jich sboden, jenž toho bieše nehoden, by sě kryl kda v pěšiej sbroji AlxV. 1784. Příkří plazi, kdež sě on liud krigye lazí AlxM. 4, 7. Proč tehdy kriges sebe? Hrad, 34a. Tak toho kry t. j. krý (impt.) Krist. 39b. — (Sv. Prokop) sě lidské chvály krigieſſe Hrad. 17a, krýti sě koho, čeho; ktož zle činí, ten se kryje světla Štít. uč. 49b; mnohokrát lidé světí krygí sě štěstie nestálého, aby se neobmeškali, libost k ňemu majíc, k kraji sě blížiti nebeskému ŠtítBud. 152; kto sě kryge szořivých lidí Alb. 29b; (Jakub) bratra sě krygie utiekal cum fugeret fratrem Ol. Gen. 35, 7; tvého obličeje budu sě kryty Mus. Gen. 4, 14; žena helmbrechtná… často své vlastnie čeledi kryti se mosí Štít. uč. 54b. — Která (žena) před svým mužem krygycz hromazdí sobě Štít. uč. 56b, krýti přěd kým. — Stromové jie (země) od horkosti slunečné kryjiechu Troj. 52b, krýti koho od čeho. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
krýti, -ju, -ješ ned. krýt, pokrývat; skrývat; (před kým) tajit; — krýti sě (koho, čeho) skrývat se, vystříhat se Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
krýti nedok. = skrývati, tajiti; — krýti sě (koho) = skrývati se (před kým) Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|