|
|
|
krýti, kryju, kryje ipf. 1. co čím (hmotným) krýt, pokrývat, opatřovat něčím rozprostřeným n. rozmístěným po povrchu, (stavení) opatřovat krytinou, (stůl) prostírat; (kvůli utajení) zakrývat 2. (o hmotném) krýt, rozprostírat se po povrchu něčeho (zvl. jako jeho ochrana), pokrývat, překrývat 3. (o člověku) koho čeho („svého hrdla“) chránit přěd někým, zabezpečovat něco , 4. (o hmotném) co ot čeho krýt, chránit před něčím 5. koho, co, čeho kde skrývat, ukrývat, (osobu, věc) schovávat, (vlastnost ap.) utajovat 6. co (nežádoucí jev) zakrývat, potlačovat, pohlcovat Sr. pokryti, tajiti Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024). 
krýti, kryju, -ješ, impftiv., decken, bergen; stsl. kryti abscondere. — Jenž krigeſſ vodám hořějnie jich tegis ŽWittb. 103, 3. Juž s koně král jich sboden, jenž toho bieše nehoden, by sě kryl kda v pěšiej sbroji AlxV. 1784. Příkří plazi, kdež sě on liud krigye lazí AlxM. 4, 7. Proč tehdy kriges sebe? Hrad, 34a. Tak toho kry t. j. krý (impt.) Krist. 39b. — (Sv. Prokop) sě lidské chvály krigieſſe Hrad. 17a, krýti sě koho, čeho; ktož zle činí, ten se kryje světla Štít. uč. 49b; mnohokrát lidé světí krygí sě štěstie nestálého, aby se neobmeškali, libost k ňemu majíc, k kraji sě blížiti nebeskému ŠtítBud. 152; kto sě kryge szořivých lidí Alb. 29b; (Jakub) bratra sě krygie utiekal cum fugeret fratrem Ol. Gen. 35, 7; tvého obličeje budu sě kryty Mus. Gen. 4, 14; žena helmbrechtná… často své vlastnie čeledi kryti se mosí Štít. uč. 54b. — Která (žena) před svým mužem krygycz hromazdí sobě Štít. uč. 56b, krýti přěd kým. — Stromové jie (země) od horkosti slunečné kryjiechu Troj. 52b, krýti koho od čeho. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krýti, -ju, -ješ ned. krýt, pokrývat; skrývat; (před kým) tajit; — krýti sě (koho, čeho) skrývat se, vystříhat se Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
krýti nedok. = skrývati, tajiti; — krýti sě (koho) = skrývati se (před kým) Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|