krópějě, -ě f.
k kropiti
Sr. krópě, krápějě
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
krópějě, -ě, fem., krůpěj, Tropfen. — Jako kropiege quasi stillæ Pernšt. Mich. 5, 7; kropiege dštové stillæ pluviarum t. Jer. 3, 3; — w kropiegich in stillicidiis ŽPod. 64, 11. — kropiege gutta Lact.79b. — Srov. krápějě.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krópě, -ě, krópějě, -ě f. krůpěj, kapka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.