krápati, -aju, -á ipf.
k kropiti
1. o čem (tekutém) kapat, kanout, stékat po kapkách; (o dešti) pršet, padat v kapkách
2. co (vosk ap.) na co, na koho kapat, nechat po kapkách dopadat; též fig.
Sr. krápěti
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).
krápati, krapati, -aju, -áš, impftiv., tröpfeln; iter. ke kropiti. — Ani viec krapal déšť na zemi stillavit Ol. Ex. 9, 33. Pot na zemi krapal Rúd. 13a. Počátek milosrdie krapage na ně stillans Ol. 2. Mach. 8, 27. — Srov. krápěti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².