|
|
|
kovati, kuju, kuje ipf. 1. co (kov) kovat, zpracovávat údery kladiva 2. („oděnie“ ap.) kovat, zhotovovat z kovu údery kladiva; (minci) razit; též fig. 3. koho, čeho (koně) kovat, opatřovat podkovou; co (kříž ap.) čím (kovem) kovat, zdobit kovem 4. co, čeho vytvářet, stvářet, (lest ap.) o kom osnovat, strojit na někoho, (blud ap.) hlásat K motivaci sr. Machek, Etym. slov.² s. v. kovati. Sr. okovati Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 14. 5. 2024). 
kovati, kuju, -eš, impftiv., schmieden; stsl. kovati cudere. — Na chřbetě mém kowaly jsú hřiešníci fabricaverunt ŽWittb. 128, 3, kowali sú ŽKlem. tamt. — Jiní kovy kugij a slévají Hořek. 64b. Kovářě, jižto železo kugij fabros ferri Ol. 2. Par. 24, 12. Jižto střiebro kugy fabricant Ol. Bar. 3, 18. Kterýž kugieſſe toho času cudebat Kladr. Isa. 41, 7. (Kováři) zlodějiem … kozie nohy kugy Hrad. 115b. On (diábel, svým pokoušením) nám k věčné radosti koruny kuge ŠtítBud. 117, koruny nám kuge ŠtítPař. 43b. Ty s’ kowal zuořě fabricatus es ŽKap. 73, 16. — (Kovář) aby kowal rozhlédajě Hrad. 132b, kovati t. koně, okovávati. Malým obmeškáním veliká škoda móž přijíti, když kovář kuoň netbandlivě kuge Šach. 306c. — (Král) kázal peniez kowaty Pulk. 169b, kovati peniez, raziti; přěpúštějí, aby sobě kowal peniez vlastnieho rázu facere percussuram Mus. 1. Mach. 15, 6. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kovati, kuju, -eš (přech. přít. kujě, min. kovav, impf. kujiech, aor. kovach) ned. kovat, kout; okovávat; kovati peniez razit peníze; kovati zradu připravovat Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|