kotačka, -y f.
k kotiti, kotiti sě (?)
bot. máčka, rostlina s kulovitým květenstvím oddělujícím se po dozrání a kutálejícím se ve větru (?)
Sr. kořenie, kotvicě, máčka. Sr. V. Machek, Drobné výklady o jménech rostlin. NŘ 28, 1944, 106–109
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
kotačka, -y, fem., rostlina toho jména, máčka. — kotaczka anebo máčka tak řečené kořenie má tyto moci LékA. 127b; kotaczka ApatFr. 157a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².