kostival, -a/-u m.
k kost, -i a valiti (?), sr. střhn. beinwelle
bot. léčivá rostlina podporující léčbu ran, otoků a zlomenin, zvl. kostival
K motivaci sr. Rejzek, Český etym. slov., 2015, s. 336. Sr. nátržník, svalník
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
kostival, -a, -u, masc., rostlina toho jména. — koſtiwal (svalník) jest jedno kořenie, kteréž ranní lékaři kladú… za celistivé a praví, že prach jeho i kosti scelévá, a protož od toho účinku… jméno jest přijal koſtiwal, jak ť svaluje Rhas. 25. koſtiwal consolida maior SlovA., koſtywal RostlB. 146a; coſtywal consolida RostlC. 109b; — Coſtywal nebo svalník consolida maior MamP. 14b, koſtywal, ſwalnyk t. 18a; — koſtiwal origanum Nom. 68b; — koſtiwal *cameliona RVodň. 37a, koſtiual *fucus t. 39a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².