kosmatý adj.
k kosma
1. (o kůži) chlupatý, porostlý „kosmami“ 1
2. (o člověku) (nadmíru) vlasatý, chlupatý, srstnatý
3. (o oděvu) kožešinový, vyrobený z „kosmy“ 2
Sr. chlupatý, srstnatý
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
kosmatý, adj., chlupatý, haarig, zottig; stsl. kosmatъ hirsutus, z kosa coma. — Ezau jest člověk koſmati ComestC. 35a. Muž koſmati vir pilosus Lit. 4. Reg. 1, 8, muž koſmaty Ol. tamt. Nejsem koſmat Comest. 36a. — Kóžku koſmatu pellem pilosam Ol. 1. Reg. 19, 13; koſmate ruce pilosæ manus EvOl. 116b (Gen. 27, 23); coſmate rúchu hirtum tegmen ŽGloss. 167a; — koſmati capillentus Prešp. 1127, koſmaty Rozk. 1896.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kosmatý adj. chlupatý, zarostlý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.