|
|
|
kopr, -a/-u m. 1. kopr, bylina s jemně dělenými listy, po rozemnutí vonnými češský kopr v. češský 2. hluchý kopr, žabí kopr rostlina s drobnými úzkými listy užívaná v lékařství, zvl. heřmánek, rmen 3. polský kopr koprník, bylina podobná kopru 4. psí kopr užanka, rostlina s podlouhlými, měkce chlupatými listy, sr. „psí jazýček“, „psí jazyk“ 5. vlašský kopr v. vlašský Sr. koprník Autor: Jana Zdeňková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 1. 7. 2025). 
kopr, -a, -u, masc., Dillkraut, anethum; stsl. koprъ anethum. — kopr anethum SlovA., MamP. 14a; kopr feniculum Prešp. 702, Rozk. 1334, BohFl. 315, LékB. 161b, copr též t. 115a; kopr feniculus RostlF. 11b; kopr amerilla RVodň. 35a, RostlD. 89b; — český kopr anethum Rostl., kopr český; kopr český RostlB 145a, RostlC. 107b, RostlD. 62a, ApatFr. 156a, RostlF. 10b, RVodň. 35a; vezmi český kopr Chir. 259a; — vlaský kopr feniculum SlovA., MamA. 15a, feniculus RostlD. 71b, kopr vlašský; — hluchý kopr *catile BohFl. 318, RVodň. 37a, kopr hluchý; — polský kopr feniculus LékB. 121a, RostlD. 92, polſchy copr anethum RostlMnich. 68b, kopr polský; — psí kopr cynoglossa LékB. 238a, asa foetida RVodň. 35a, kopr psí; — žabí kopr draconus Prešp. 765 v kap. De herbis ignotis, cocula foetida LékB. 112a, RostlC. 109b, *amarisca RVodň. 35a, RostlC. 107b, RostlD. 92b, anethum Lact. 266b, kopr žabí; vezmi žabí kopr smrdutý Chir. 125b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|