konopě, -ě f.
též konopa, -y f.
konopě, kulturní plodina pěstovaná pro vlákno, konopí seté (Cannabis L.); též v obr.
Dolož. též jako mužské vl. jm. osobní. – Nelze vždy odlišit od konopie
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
konopě, kanopě, -ě, fem., Hanf; stsl. konoplja cannabis, sthněm. hanaf, lat. cannabis, ř. ϰάνναβις fem. a ϰάνναβος masc. Přejato do jazyků evropských a také do perštiny z některého cizího jazyka východního Kl.5 154 sl. — Vezmi konopy ozimú a namoč ji u vlašském víně Chir. 188a; přičiň k tomu konopy i s listem stlučenú zelenú t. 318b. Konopě známa jest všem Háj. herb. 277a; čerstvé konopě dobré jsau tamt. — konopie canapus (sic) Prešp. 711, RostlF. 11a; conopye canapum (sic) BohFl. 298; konopye též Nom. 66b, Vocab. Mus. 184b; kanopye (sic) též Boh. min. 22b. konopie *agres RostlB. 145a, conopie *agies RVodň. 35b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².