končieř | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

končieř, m.

k konec

dýka, končíř, bodná zbraň s tenkou,úzkou čepelí

Sr. končát

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 4. 2. 2023).

 


končieř, -ě, masc., dýka, krátký meč; prý z tur. χandžér, χančér, pol. chandziar, handziar a koncerz, koncyrz Mikl., v. Jag. Arch. 11, 109. — To byl králóv končieř Trist. 221, vedle toho tamt. o též věci: králóv meč. — konczierz pugio MamD. 299a, MamE. 309b, koncieṙ pugio MamV. Srov. končát.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


končieř, m. dýka; krátký meč
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


končieř m. = dýka, krátký meč
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).