komonicě v. komonnicě
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
komonnicě, -ě f.
komonicě, -ě f.
bot. léčivá rostlina komonice
K motivaci sr. Machek, Etym. slov.² s. v. komonice. Dolož. zvl. za lat. mellilotum, corona regia. Dolož. též jako vl. jm. místní. Sr. chmelík, kokoška, komonka, stračie nóžka s. v. stračí
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
komonicě, komonnicě, -ě, fem., rostlina jetelovitá, melilotus LČelak. — comoniczye buglossa Rostl.; — komonice melilotus Slov Α., komoniczie též RostlB. 146b; — komonnyczye corona regis RostlC. 109b, komonicze též RostlF. 11a; — komonicze melilotus, corona regia RVodň. 41b; — bursa pastoris kokoška, alias komoniczie LékB. 108b; — komonicze *caus Prešp. 782 v kap. De herbis ignotis.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².