chmelík, -a/-u m.
k chmel
bot. bylina s květy podobnými hlávkám chmelu, zvl. jitrocel, černohlávek, komonice ap.
Dolož. též jako vl. jm. Sr. chmelník
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
chmelík, -a, masc., rostlina toho jména: černohlávek aneb chmelik tak řečené kořenie vezmi LékA. 120a; chmelik černohlávek consolida minor RostlF. 11a; chmelik consolida arbor ChirB. 112a, RVodň. 37a; chmelyk consolida RostlC. 109b; chmelyk plantago psyllium ApatFr. 151a, RostlF. 12a, chmelyk psyllium RostlD. 81b, RostlB. 147a; chmelik *melligentum RVodň. 41a. — Příjm.: Chmelik UrbE. 23.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².