kochati, dial.chochati, -aju, -áš, impftiv., laskati, lahoditi, potěšovati, obveselovati, liebkosen, ergötzen; stsl. kochati amare. — Maria… drží svého jedináčka Krista, milého synáčka, kochagicz jej myslí čilú Kat. v. 727, kochati koho. Maria… hospodinu děkujíci, že ji tak oslavováše a věčně ji tiem kochaſſe Hrad. 71a. Vítaj, kráľu všemohúcí…, svým milým sě zjěvujúcí, jě rozkošně cochaiuci Kunh. 147a. Ty kochal si mě, hospodine! delectasti me ŽKlem. 91, 5. Žena svého mužě kocha oblectat Ol. Sir. 26, 2. Kochaly tě dcery králové delectaverunt ŽWittb. 44, 9. Žádost kocha duši delectat Ol. Prov. 13, 19. Kochay mě každé dielo, kteréž jest pro tě Modl. 75a. Pak-li jiesti budeš chtieti a tě jedenie masa kochalo by, zabí a jez! si delectaverit Kladr. Deut. 12, 15, Br. tamt.: jestliže by se zalíbilo. — Kochany jsmy ve všěch dnech našich delectati simus ŽWittb. 89, 14, jsem kochán. Srov. kochaný. — Maria u bozě sě radováše, všiem sě srdcem kochayuczy, hospodinu děkujúci, že atd., kochati sě = těšiti se, veseliti se. Cocham sě condelector HusKázD. 26b, kocham sě condelector RVodň. 56c; kocha sě delectat (sic) MamA. 19b, Anon. 2b; kochati sě gloriari MamA. 24a, Anon. 3b. — Nejmáš mně v čem viny dáti (praví Sbožie umírajícímu bohatci) ani mi proč z toho láti; chtěl s’ sě se mnú vždy kochati a o bozě nic netbati Hrad. 140b, kochati sě s kým. Aby … vóle s čím jiným sě kochala HusE. 1, 43. — Kochay sě v hospodinu delectare ŽWittb. 36, 4, kochati sě v kom, v čem = míti potěchu, zalíbení, radost, veselí v kom, v čem. Maří Majd. … jediné v hospodinu sě kochala ŠtítMus. 17a. V té svátosti kocha sě bóh, anjel, člověk a duše v očistci ChelčPař. 152a. (Kateřina) křesťanské bydlo právě nesla… v duchovenství sě kochagycz Kat. v. 1110. V milosti sě kochati NRada 260. V nich (myšleních) sě cohati Túl. 31a; bude sě v ňem (v myšlení) cohati tamt. I andělé kochagí sě v těch lidech RokycEvJan. 141a. Abychom v tobě samém sě kochaly Modl. 34b. Kochal sem sě ve všem bohatství delectatus sum ŽWittb. 118, 14. Aby mohl kochaty se v sbožíčku neb v dobrém bydle Štít. uč. 126b. Proto jsem živ, abych v čems buď tělesném nesmierně sě kochal ŠtítMus. 98a. V bláznovstvích se kochal JeronMus. 71. V nepoctivostech sě chochati Mill. 22b. Onen v obžerství sě kochagie ŠtítMus. 22a. Neb sě nekochaſs v našem zatracení non delectaris Ol. Tob. 3, 22, nekochafs se v zatracení našem Pr. tamt. — Abyste sě kochali v náději a ve cnosti ut abundetis EvOl. 95a (Řím. 15, 13), přeložení volné.

kochati, -aju, -áš ned. obveselovat, těšit, laskat; milovat; — kochati sě, chochati sě těšit se, veselit se, radovat se; (v kom, v čem) mít zalíbení

kochati nedok. = laskati, těšiti, milovati