kobeřec, -rcě m.
též koberec, -rcě m.
k kober
kus tkané látky užívaný k zakrytí něčeho (podlahy, stěny ap.), koberec, závěs, přikrývka
Autor: Miloslava Vajdlová, Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
kobeřec, -rcě, masc., koberec, Teppich. — Ozdobie jej (dům) oponami, koberczi, kvietím potrúsie ŠtítMus. 125a. Veškeren hrad kobercy ustlán Baw. 202. Jede-li (kán) skrzě město, všady postelí ulice koberczi Mand. 69a. Dachu jemu koberczie tapetia Ol. 2. Reg. 17, 28; w koberczich in tapetibus t. Ezech. 27, 20. — kobeṙec nad ložem stragulum Kladr. 4. Reg. 8, 15; koberzecz s třepci amphitapa Lact. 11b. — koberzecz tapete Prešp. 1768, Rozk. 2698, Nom. 71a, Veleš.; koberecz stragulum RVodň. 72b; kobercze stratoria MamA. 35b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kobeřec, -rcě m. koberec
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kobeřec m. = koberec
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.