kober, -a/-u m.
sr. lat. cooperire
Jen u Klareta
Autor: Miloslava Vajdlová, Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
kober, -a, -u, masc., tenký plášť; stsl. koverъ, kovrъ tapes, rus. kovërъ koberec atd., slova v době dávné přejatá, nejspíše z románštiny, srov. střhněm. covertiure = schützende und schmückende Verdeckung des Rosses. — kober nageum Prešp. 1769 v kap. De vestibus (nageum, nugium, pallium tenue DC.), Rozk. 2700, Veleš. — Odtud kobeřec, v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².