kněz, -ě, masc., kníže, kněz, Fürst, Priester, princeps, sacerdos; stsl. kъnęgъ, kъnęʒь princeps, z germ.: sthněm. chuning König. Význam sacerdos, = pop, v. t., vyskytuje se vedle staršího významu princeps záhy, a časem ustaluje se věc tak, že kněz je = sacerdos a pro význam princeps jest kniežě, pův. = principis filius; kněz princeps vyskýtá se archaisticky ještě na sklonku stol. XV. Za plur. ke kněz princeps je tvar kniežata, patřící k sing. kniežě, v. t, a ke kněz sacerdos je kollektivum kněžie, v. t. — Kněz, kníže, princeps. Svatý Václave, knyeze náš! Modl. 96a. — Jim Libuše odpovědě…: Radějši byste mohli mój súd trpěti, než… drbíte za knyez silného mužě jmieti DalC. 4; knyez Přemysl chtieše toho (dívčí války) brániti t. 8; knyez Hostivít t. 22; Bořivojě, knyezye českého t. 23; knyez Václav t. 27, t. 28; knyez Radislav t. 28; knyezyu Václavovi…, knyezyu Radislavovi tamt.; kterýž mezi náma (t. Václavem a Radislavem, v souboji) živ ostane, ten v uobojem kněžství knyezem ostane tamt.; vynidesta dva knyezye z svých liudí tamt.; — knhiez Václav DalH. 30; ciesař mstě svatého Václava jide na knhiezie Boleslava t. 31. Když snide sv. Václav, by knhiezem bratr jeho Boleslav tamt.; ciesař… knhiezu u dvora (káza službu) jmieti tamt.; — vecě Kochan Mezcě, knyezyu polskému DalC. 35; knieni… knyezyu povědě t. 42; ciesař káza knyezyu českému u sebe býti t. 47; Sasici na knyez udeřili t. 50; když bratry (Bracislav a Svatopluk) proti sobě stojiesta, oba knyezye (titéž) náhodú na jednu horu přijedesta t. 53; knyezye (titéž) sě tajně rozjědesta tamt.; (Vršovici) biechu knyezye (tytéž) svadili tamt. — Knyez Oldřich umřě Hrad. 13b; knyez Břěcislav, jeho syn, vsta… na stolec svého otcě i by knyezem v tom rocě t. 14a; o svatém Prokopu jemu pověděchu řkúc: knyeze! rač to věděti atd. t. 14b. — Knyez Alexander… spade u velikú sirobu AlxV. 122; jenž z ní (Telamon z Hesiony) doby knyezye, Ajaka vítěze t. 786; — král Jiří poslal syna svého kněze Viktorina do Rakús Let. 562 (r. 1468); kněze Bartoloměje t. 889 (a vedle toho: knížete Bartoloměje t. 890); na knieze Hynka KolB. 5b (1494), kniezy Hynkovi tamt. (a vedle toho o též osobě: kniezie ráčil dáti… tamt.). — Kněz, sacerdos. U kaplana…, v-keneze ABoh. 40a. Slavný knez náš otec Vojtěch CisMnich. 97a, CisPr. 103b. Ty si kniez sacerdos ŽKlem. 109, 4. Věz to, knyeze i bosáku! Hrad. 112a. By byli (naháči, bičování) chtěli užitečno duši mieti, bylo jim to od knyezye za pokánie vzieti DalC. 90. (Kněz) nebude chtieti, by jemu řiekali »knyeze!«, ale »pane knyezye!« Štít. uč. 126b. Hlédaj, synu, mnoho ť jest vás (t. dítek), budete pánkové malí; bud knyezem, budeš bohat! tamt. (říkávali rodiče synům). Oheň nietiti bude kniezz, přikládaje drev Kruml. 327b. Pověděl knyezoma sacerdotibus Ol. 2. Reg. 17, 15. — knyez sacerdos BohFl. 366; knyeſſ presbyter Prešp. 940. — Ji (královou) kniezem učinichu v božnici Apoll. 142a, kněz, kněžka. — Slyšeli jsú, že kniez Kliment papež nedávno bíše umřěl audiverunt dominum Clementem papam fuisse defunctum Mill. 7a, kněz, dominus; kniez Teobaldus dominus Theobaldus t. 7b; kniezie papežě ŽKlem. 139b; kniezie biskupa tamt.

kněz m. = kníže