kněžstvie, -ie n.
k kněz
1. úřad knížete
2. knížecí rod
3. jaké (vratislavské ap.) knížectví
4. kněžství, kněžský úřad
5. kolekt. kněžstvo, kněží
6. knížata, jeden z andělských kůrů
Sr. kněžstvo
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 29. 3. 2024).
kněžstvie, -ie, a kněžstvo, -a, neutr. — 1. Z kněz = kníže, princeps: knížecí rod, úhrn knížecích osob, knížecí stav a úřad, knížectví, Fürstenschaft, Fürstenstand, Fürstentum. Mój rod… dojde králového řáda, pětiú pramenóv budu kvísti…, ze mne bude knyezſtwo patero DalC. 6. Skrze ty (anděly z kůru principatus) všeliké kniezſtwo světské má svój úloh, svój zpuosob, své meze i své proměny ŠtítBud. 100. Přieliš rozsilnilo sě jest kniezſtwo jich principatus eorum ŽWittb. 138, 17. Ješťe někteří k knyezſtwu čáku majú DalC. 35. Obdržal knyezſtnie principatum Ol. Súdc. 5, 11. Tebe jest hospodin pomazal na knyezſtwie unxit te in principem t. 1. Reg. 10, 1. Zbyhněv… po sobě osvědči knyezſtwo Vratislavovi DalC. 46. Vladislav… Bořivojě opět ſ knyezſtwa (s)sadi t. 63. Ciesař… chtieše Bracislavovi knyezſtwo otjieti t. 44. Jáz nechci býti bez knyeſtwa svého t. 72. Kterýž mezi náma živ ostane, ten v uobojem knyezſtwy knězem ostane t. 28. Chtě jej (král Kunráta) vyhnati z knyezſtwye moravského t. 52. Vojen synoma zemi rozdělí, za života jě otděli: Lučsko da Vladislavovi, české knyezſtwo Unislavovi t. 16. Chceš-li ty knyezſtwyu českému, musíš prvé Oldřichovi hlavu stieti t. 35. Zbyhněv české knyezſtwye přijal Pass. 202b. — 2. Z kněz sacerdos, úhrn kněžských osob, kněžský stav a úřad, Priesterschaft, Priestertum. Ukázali sú jim (t. pohanům) cestu kniezſtwo falešné ChelčPař. 166a. Neb (apoštolé) sú měli již moc nového kniezſtwie t. 166b. Neb za to mají (kněží), že sú dosti učinili svému kniezſtwi t. 189b. knyeſtvo sacerdotium Prešp. 968; nehodnost knyeſtwie irregularitas MamA. 25a. — Kněžstvie, pozemky dané knězi k užívání WintCírk. 544.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kněžstvie, -ie, kněžstvo n. knížecí úřad a stav, knížecí rod, knížectví; kněžský úřad a stav, kněžství, kněžstvo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.